Veronika & její cesta po Americe + tipy na zářijové výstavy
Je tu pomalu konec léta, ale teploty venku tomu naštěstí moc nenasvědčují. Pohyb v čase a prostoru a časová smyčka, tak by se daly popsat mé pocity z letní cesty po U.S.A, která začala v Los Angeles a skončila v New Yorku. Když jsem byla v “Americe“ poprvé, bylo to v New Yorku, když jsem byla v “Americe” naposledy, bylo to v New Yorku. Mezi tím bylo dlouhé období cest, které obsahovaly veškeré jiné zajímavé, či úplně absurdní destinace v rámci U.S.A, ale New York je nějak počáteční a zároveň i konečný.
Když jsem tedy v srpnu dorazila, bylo to zároveň zakončení mé měsíc a půl dlouhé cesty po U.S.A. Od mé poslední návštěvy uběhlo asi 10 let, hrozivé množství času, které se ve vzpomínkách jeví jako chvíle. Do New Yorku jsem jela s určitou představou, co chci v rámci těch dvou dnů vidět a obsáhnout. Jedním z bodů bylo zajít si do Chelsea Art District, konkrétně do Gagosian Gallery. Rohová galerie na konci 24. ulice se zase tolik za těch 10 let nezměnila. Otevírám dveře a zažívám přesun v čase, na zdi je stejné jméno vystavujícího umělce jako kdysi – Richard Serra se svými obrovskými, rzí protkanými kovovými objekty. Pokaždé, když jsem v této slavné galerii byla, vystavoval zde stejný umělec, bylo v tom něco uklidňujícího a fatálního zároveň. Richard Serra je Američan narozen v roce 1938, pracuje převážně s kovem, napadá mě paralela s Čestmírem Suškou, vytváří obrovské minimalistické prostorové objekty. Jeho sochy a instalace se s věkem ještě zjednodušují, je-li to vůbec možné. Oproti minulé výstavě jsem zaznamenala tvary základnější, převážně obdélníkového charakteru, tvořící statické kompozice místy esteticky zarezlé.
Richard Serra Gagosian
Na cestě do Chelsea zřejmě narazíte na kultovní obchod japonských návrhářů ”Comme des Garcons”, další z míst, co jsem chtěla v NYC vidět a další z věcí, co se zastavily v čase. Na stejném místě, stejný design, legendární vstupní hliníkový tunel vyrobený v železárnách v Cornwallu, se zhruba stejně bizarním obsahem, směsicí Haute Couture s jistým dramatickým přesahem, místy připomínajícím divadelní kostýmy, vzduch prodchnutý voňavým oparem unisex parfémů.
Další má oblíbená destinace galerie Laurin Augustine jen kousek od Gagosian Gallery. Její návštěva mi udělala největší radost, pracuji zrovna na obrazech, které postrádají klasický formát, hledají jiné formy a jiné tvary a moc mě potěšilo, že výstava “Shapeshifters” se ubírala podobným směrem.
Nad Chelsea Art District se táhne tříkilometrová High Line, prostor bývalé nadzemní dráhy, proměněn v newyorskou oázu. Pěší zóna je bohatě a originálně osazena flórou, bambusové a březové hájky střídá chodníkový potůček, kde si všichni horkem umoření turisti i místní s chutí omáchají nohy, někdy si i lehnou. Najde se i zastíněné zákoutí s různorodým občerstvením, hitem tohoto léta byl mátovo-citrónový sorbet. Z High Line si prohlédnete Chelsea a Meatpacking District a celou procházku můžete zakončit ve Whitney Museum of American Art.
Whitney Museum of American Art známé jako “WHITNEY” se přestěhovalo do nové budovy West Village a Meatpacking, prostory realizoval architekt Renzo Piano a otevřely se v květnu 2015. Budova je zakončením High Line a má 8 pater. Z její horní terasy je nejúžasnější výhled na New York. Whitney bylo založeno americkou sběratelkou umění Gertrude Vanderbilt Whitney a soustředí se na americké umění 20. a 21. století. V každém z pater je jiná expozice, mě zajímala asi nejvíc sbírka zaměřená na portrét v 6. patře s díly umělců jako Nan Goldin, Cindy Sherman, Elizabeth Peyton a dalšími.
V New Yorku jsem si také nenechala ujít The Met Breuer budovu v duchu “brutalist architecture” architekta Marcela Breuera, která se od března tohoto roku stala nově otevřenou částí Metropolitan Museum of Art.
Na konec ještě trochu k uměleckému dění v Evropě:
Aj Wej-wej
Translokace Transformace
Belvedere, Vídeň 14. června až 20. listopadu https://www.belvedere.at/bel_en/exhibition/ai_weiwei
Čínský umělec a aktivista Ai Wej-wej, který nedávno představil své bronzové sochy v Praze před Veletržním palácem, má ve Vídni velkou výstavu “Translokace Transformace”. Na tuto výstavu převezl z Číny celý chrám z dynastie Ming.
Palác Versailles
Olafur Eliason
7. června – 30. října
http://olafureliasson.net/versailles/
Umělec dánsko-islandského původu Olafur Eliason, známý svými výzkumy atmosférických jevů, dostal tento rok prostor k pojednaní vnějších prostorů a paláce Versailles. Jedná se o velmi prestižní projekt spolupráce se světovými umělci, v minulém roce vystavoval ve Versailles Ind Anish Kapoor. Eliason vytvořil pro Versailles umělý vodopád a zrcadlové instalace odrážející sluneční paprsky.
Nakonec Vás všechny zvu na vernisáž své nové výstavy.
Veronika Drahotová
Space Flow
veronikadrahotova.com
Vernisáž se koná: 27.9. od 19:00
Opening will take place: September 27th from 7pm
Adresa//Address:
U Zvonařky 1, 120 00 Praha 2, Czech Republic
Krásné Babí léto všem!
Veronika

DRAHOTOVÁ
vizuální umělkyně
Zdroje: archiv Veroniky
Vydáno: 13.9.2016 | Všechny články autora
Může se vám také líbit:
-
10 nejstylovějších diářů pro rok 2017
Možná patřím mezi „starou školu“, ale já na papírový diář nedám dopustit. Ať už jsem se snažila, jak jsem chtěla, vždycky jsem od moderní techniky utekla k tužce a papíru. A proto každoročně hledám ten nejstylovější a nejkrásnější, se kterým[číst více]
-
Nejlepší jednodílné plavky, které musíte mít!
Aleluja!!! Konečně jsou moje oblíbené plavky vcelku zpátky! A letos víc sexy, než kdykoliv předtím. Já na nich miluju, že nejenže schovají moje poporodní bříško, ale navíc skvěle vypadají k džínovým šortkám nebo džínové sukni. Zapátrala jsem a našla na[číst více]
-
Vyzkoušeli jsme: plenky Pampers Premium Care
Od té doby, co se Ben narodil, se mne často ptáte na produkty, které používám. Proto jsem se rozhodla vám jich tady pár představit. Jsou to věci, bez kterých se neobejdu a za kterými si stoprocentně stojím. Ale hned[číst více]