Pražské jaro podle Veroniky

Pražské jaro… 
Jaro přišlo jako vždy v poslední pár letech zbrkle a razantně, ze zimy rovnou do kraťasů, lidi v parcích na dekách, kam se jen podívám. A tak Hynku, Viléme, Jarmilo… holky, kluci ahoj. Stejný nájezd pocítila po zimě i pražská umělecká scéna, Praha je teď doslova nabitá kvalitním uměním a to nejen stran českých autorů, ale i mezinárodních hvězd.

Jaký je “Zákon cesty” se běžte podívat do Veletržního paláce. Pro Prahu a Čechy opravdu velmi prestižní, zásadní výstava čínského umělce, performera, disidenta, který se v současné době řadí mezi nejvlivnější umělce planety.
V přístupu k dílům Aj Wej-weje je dobré nechat si trochu prostoru, než se vrhneme do názoru. Většina jeho děl je zredukovaná do poměrně jednoduchého, byť často, co se velikosti týče, monstrózního výstupu.
Výstava “Zákon cesty” řeší problematiku uprchlické krize a kromě děl vztahujících se k tématu relativně popisně je rozšířena o několik autorových starších prací. Mezi nimi najdete i hromadu porcelánových slunečnicových semínek, jež jsou zredukovanou částí instalace “Sunflower Seeds”. Tu autor před několika lety vystavil v galerii Tate Modern. Jedná se o kultovní projekt dobře ilustrující Aj Wej-wejovu tvorbu kombinující koncept s často politickým či sociálním obsahem a řemeslnou výrobou.

O umělci je známé, že je velmi zručný, ovládá hodně řemesel a když něco dělá, dělá to naprosto dokonale a precizně. Příprava “Sunflowers” trvala dva a půl roku a podílelo se na ní desetitisíce lidí pracujících v oboru keramiky. Všechna semínka jsou vyrobena ve městě po staletí známém výrobou kvalitního čínského porcelánu. Každé je ručně vyrobené a pomalované tak, že je od skutečného téměř k nerozeznání. Autor jich nechal vyrobit tolik, aby naplnil celou hlavní dvoranu Tate Modern do výšky několika desítek centimetrů. Použil je jako symbol vztahují se k režimu v období Maovy vlády. Slunečnice, které se obracejí za sluncem, byly velmi častým motivem propagandistických plakátů, jež byly po dlouhou dobu jedinou povolenou formou umění v zemi. Zároveň to byla právě ona, co dělilo miliony Číňanů od smrti hladem.

Aj Wej-wej
Zákon cesty
17.3. – 7.1. 2018
Veletržní palác
http://www.ngprague.cz/exposition-detail/aj-wej-wej/

Magdalena Jetelová je jednou z nejuznávanějších českých umělkyň, která se již několik desítek let řadí mezi světovou špičku. Její prostorové instalace, které začala vytvářet již v 80. letech, byly vystaveny v prestižních muzeích a galeriích po celém světě včetně londýnské Tate. Její site specific “Dotek doby” teď máme možnost vidět ve dvoraně Veletržního paláce, na jehož architekturu také částečně reaguje. Tato prostorová světelná instalace připomíná krajinu, poničenou krajinu, rýžové pole a barevně zase ropné pole. Je zde spoustu důležitých postřehů, porovnání a varování stran znečištění přírody a ničení přírodních zdrojů. Témata toho typu se na nás doslova valí ze všech stran a tak je možná načase, abychom jim věnovali pozornost a měnili své postoje aspoň v rámci našeho bezprostředního okolí.

Magdalena Jetelová
Dotek doby
17.3. – 3.9. 2017
Veletržní palác
http://www.ngprague.cz/exposition-detail/magdalena-jetelova-dotek-doby/

Krásné prostory Valdštejnské jízdárny patří kouzelníkovi, sběrateli, pravděpodobně i cestovateli časem a hlavně umělci pracujícímu napříč médii Františku Skálovi. Tento pozoruhodný umělec jakoby fungoval ve svém velmi specifickém světě ignorujíc okolní dění a trendy. Jakoby si František Skála stále hrál a do svých her zakomponovával svůj životní příběh. Do světa her či zoologického kabinetu i muzea nerostů zapracovává něco důvěrně známého a zároveň nepochopitelného. Skála na své výstavě, jež je částečně i retrospektivou posledních deseti let, představuje úplně vše: pohyblivé objekty, meditační pomůcky, poslední jednorožce, pokojík neznámého tvora, alchymistickou laboratoř, poštovní obálky pro obry a najdou se i dosud nepoznané hudební nástroje. Běžte s dětmi, bude se jim to líbit a pokud vám budou vzdorovat frky typu, proč se mám dívat na dřevo omotané drátem a podobně, ignorujte je, však ony se jim ty informace a zážitky někde uloží a vynoří se, až budou dospělí..  či v noci ve snu.

František Skála
Jízdárna
10.3 – 3.9. 2017
Valdštejnská jízdárna

Na malířskou výstavu “Logic” se zajděte podívat do pražské Galerie Rudolfinum. Výstava německého umělce Eberharda Havekosta je součástí projektu Česko–německého kulturního jara, jehož další částí je i plánovaná výstava německé ikony Gerharda Richtera, která se otevře koncem dubna ve Veletržním paláci. Projekt má dlouhodoběji a zřetelněji seznamovat veřejnost s děním v naší sousedské “kulturní” velmoci. Havekost je typem umělce, který chce mít stoprocentní kontrolu nad svými výstupy, a tak veškerá produkce kolem jeho umění je výhradně v jeho rukách. Sám vybírá obrazy, sám určuje, jak budou umístěny, sám vyrábí pozvánku i katalog. Pro jeho dílo je specifická práce s obsahem, ale i zdrojem.
Co se jeho pracovního postupu týká, jako inspirační zdroj mu slouží ve většině případů fotografie. Je jedno, jestli si najde výstřižek  z časopisu, či fotku sám pořídí. Fotografie často počítačově upravuje a upravené potom přemalovává na plátna. Finální výstup je obraz jako sdělení, kdy se malba vydává svou vlastní, na realitě nezávislou cestou.

Eberhard Havekost
Logic
6.4. – 2.7. 2017
http://www.galerierudolfinum.cz/en/

V galerii Václava Špály vystavuje můj spolužák a vynikající malíř Josef Bolf. Jeho výstava “Nepatrný dosah povědomí” je výběrem autorových děl z období posledních několika let. Jak jsme už u Pepy zvyklí, zase zde vše trpí, kvílí a bolí, chlapečci a holčičky tiše pláčou a koukají se do dálky a v nás se všechno empaticky svírá a chvěje. Barevnost je v, dalo by se říct, holčičích tónech růžové a fialové s typickou černou roztékající a rozpíjející se linkou. I v této sérii na některé z obrazů Bolf aplikuje malířskou metodu, co jsme se všichni učili na základní škole – proškrabávání vosku jehlou. Celá výstava je velmi osobní a zároveň povědomá, dokreslena hypnotickou akustickou hudbou.

Josef Bolf
Nepatrný dosah povědomí
17.3. – 30.4.2017
http://www.galerievaclavaspaly.cz/

Může se vám také líbit:

• 

  Sladký dýňový dezert bez lepku

    Je krásně oranžový, lehký a skvěle chutná! Dýňový flan je původně španělsko-portugalský dezert, který je dnes ale také velmi oblíbený ve Francii. Zjednodušeně řečeno, jedná se o speciálně upečený pudink a my jsme jeho dýňovou podobu objevili v Kašperských[číst více]

  ---

• 

  3 lahodné recepty, které se vaří pomalu a jsou ideální na zimu

  V zimě se kalorie nepočítají, že jo? Správně! Tělo prostě potřebuje svoji dávku energie a jídla vařená pomalu v jednom hrnci jsou přesně to pravé ořechové. Proto jsem vybrala svoje tři nejoblíbenější, které vám nezaberou tolik času (většinou se jen[číst více]

  ---

• 

  Tohle léto patří jednodílným plavkám!

    Nevím, jak to máte vy, ale já si poslední dobou na jednodílných plavkách naprosto ujíždím. Možná s tím má něco společného i fakt, že pojem „rýsování do plavek” u mě vystřídal stav „když můžeš, tak to schovej” :))) A[číst více]

  ---