By Lucie Janotova & Eva Jasanovska

Bobomama: Jana LeBlanc

Jak nám na anketu odpověděla autorka zápisníku Budu v očekávání?
getfile.aspx
Jméno Jana LeBlanc vám možná něco říká, možná jste ho někde zahlédly… Jana je totiž novinářka a její příspěvky znáte právě z těch časopisů, které máme rády. Momentálně je na volné noze, tedy spíš na mateřské dovolené s občasnou přestávkou u práce, jak sama říká. Jana s ilustrátorkou Martinou Pavlovou loni vydala úspěšný Zápisník radosti a letos v zápisníkové sérii pokračujeme. Zápisník Budu maminka je pro všechny v očekávání…

Poprvé jsem zatoužila po dítěti:

V pondělí dopoledne jednoho jarního dne roku 2016. Den poté jsem otěhotněla.

Být mámou pro mě znamená:

Dennodenní vděčnost a radost. Denně se ráno budím s vědomím, že jsem pro někoho opravdu důležitá a že mě potřebuje. To mě skoro dojímá.

Moje první reakce na pozitivní těhotenský test:

Rozklepaná kolena radostí i strachem, až jsem si musela sednout na záchodovou mísu. Pak jsem několikrát četla návod k těhotenskému testu, jestli jsem se nespletla a ten symbol skutečně znamená, co znamená.

V těhotenství jsem si „ujížděla“ na:

Máku. Sypala jsem si ho do pusy rovnou ze sklenice. K naprostému zděšení všech Američanů kolem.

Na porodu mě překvapilo:

Že bolí o hodně víc než maratonský finiš. Měla jsem mylný pocit, že to bude tak nějak nastejno.

Z porodu si pamatuji:

Nejvíc moment, kdy mě sestřičky převážely v křesle z porodního sálu na pokoj. Můj muž kráčel vedle mě, hrdě nesl Benjamínka, co byl na světě pár minut. Míjeli jsme na chodbě spoustu nemocničního personálu, všichni se na nás usmívali a říkali: „Congratulations! Je překrásný!“ A já jsem se vznášela blahem. Když mě dovezli na pokoj, Benjamínek spinkal vedle mě a já jsem snědla tři snídaně. Tak jsem byla vyčerpaná a takový jsem měla hlad!

Z porodu bych raději zapomněla:

Vůbec nic, jsem za tu zkušenost vděčná.

Partner u porodu – ano, či ne:

Pokud chce, pak jednoznačně ano!

Vidět syna poprvé bylo…:

Neuvěřitelné! Do teď někdy nemůžu uvěřit, že se mi to všechno nezdá, že je vážně můj, že jsem doopravdy zvládla porodit…

Když jsme si syna přivezli domů, nejvíc mě překvapilo…:

Pohled na moje prsa. Byla ohromná. A taky množství mléka. Mohla jsem se v něm koupat.

Jméno našeho syna jsme vybírali…:

Aby fungovalo v češtině i v angličtině. Aby ho každý uměl vyslovit. Jednoduše napsat bez toho, že by si to potřeboval třikrát ověřit. Aby ho nikdo nekomolil. Aby se dalo mile a netrapně zdrobňovat. Aby bylo v českém kalendáři a Beník mohl slavit svátek, protože v USA ho nemají. Aby mělo něco z rodinné historie. Benjamin bylo druhé jméno manželova dědečka.

Kdybych měla dát jen jednu jedinou radu ohledně šestinedělí, pak by to bylo:

Klid, nic moc nedělat, nikam nespěchat. Hodně se mazlit. A věřit tomu, co říkají ostatní: že za pár dní se všechno zaběhne a bude to ještě lepší.

Jaký je rozdíl mezi Janou, co neměla děti a Janou, co je má:

Vždycky jsem měla ráda život, ale teď ho miluju ještě víc. Jsem šťastnější. A rozhodně lepší kuchařka.

Jaká jsem máma:

Akční. A každý den vděčná.

Na mateřství mě překvapilo:

Prvních pár týdnů mi chvilku trvalo, než jsem si zajela nový mateřský život. Ale protože Ben byl extrémně hodné a bezproblémové miminko, pořád jsem zvládala spoustu věcí. Trochu jsem pracovala, běhala, vyvařovala a moje ego hýkalo blahem, jak jsem dobrá. Vůbec jsem nechápala, co všechny ty mámy mají, když miminko většinu času prospí a přes den se jen tak nosí, mazlí a chechtá. Jenže pak Ben přestal v noci spát. Naučil se lézt. Chodit okolo nábytku. Vyházet všechny knihy z knihovny do pěti vteřin. Stáhnout si ponožky, čepici a svléknout bundu za jednu vteřinu. Teď vůbec nechápu, jak to dělají třeba mámy dvojčat.

Jakou nejlepší radu o výchově dětí jsem dostala:

Myslím, že jednu z největších chyb, kterou člověk dělá, je, že když otěhotní, téměř okamžitě si říká: ať UŽ je tady s náma, ať UŽ je za náma šestinedělí, ať UŽ se konečně usměje, ať UŽ leze, sedí, chodí, mluví, ať UŽ je bez plín. Člověk je samá UŽ a vůbec mu nedochází, že tím vlastně spěchá na konec. Takže ta rada – nespěchej.

V čem je Ben po mně:

Ben je stejně aktivní miminko jako já, když jsem byla malá. A taky se mi zdá, že miluje cestování jako já – má za sebou už dva lety přes oceán, jezdí autem, metrem, vlakem, lodí, lanovkou a užívá si to.

V čem je Ben po partnerovi:

Když ho něco zaujme, dlouze to pozoruje a prozkoumává – po Brianovi.

Nejlepší tip na hledání chůvy je…:

Nemáme chůvu, jen občasnou výpomoc. Je to kamarádka kamarádky, proto jí důvěřuju. Jinak nevím, jestli bych kromě babičky Beníka někomu svěřila.

Nejoblíbenější místo, kam zajít s dítětem na oběd:

Le Pain Quotidien.

Oblíbená dětská hračka:

Beníkova: všechno, co nejsou hračky, poslední týden hlavně brýle babičky a dědy. Moje: všechny knížky české i anglické. Některé jsou vážně nádherné a já jsem si toho nikdy nevšimla.

Oblíbená dětská kosmetika:

Sudokrém. Babo Botanicals. A modrá Indulona.

Oblíbená dětská dekorace:

Vybíral tatínek. Takže vesmír. Planety. Slunce. Měsíc. Hvězdy. A dokonce kosmická loď a malý robot. Líbí se mi to.

Mateřství a kariéra:

Mám dítě, protože jsem ho chtěla. Stejně jako chci být v něčem dobrá, dělat, co mě baví a zároveň mít doma pohodu. Naštěstí Benjamín je bezproblémové miminko, takže jakž takž zvládám obojí. Jsem na mateřské i trošku pracuju. Pokud by to nefungovalo a musela bych se práce vzdát, udělala bych to bez váhání.

Můj způsob, jak si dobít baterky:

Běh. Knížka. Cappuccino.

Další dítě – ano, či ne:

Určitě ano! Já bych chtěla i dvě!

 

Snímek obrazovky 2017-12-23 v 20.11.39

@janaleblanc.cz

 

 

EVA
JASANOVSKÁ

zakladatelka Bobovibe
Zdroje: archiv, instagram

Vydáno: 29.12.2017 | Všechny články autora



Může se vám také líbit:

  • bugaboo uvodni   Pořádnou koženou bundu jsem sháněla přibližně dva roky a nakonec si ji přivezla z Londýna. Toužila jsem prostě po tom, aby byla perfektní! Dokonale zpracovaná, trendová a nadčasová zároveň. Možná vám přijde zvláštní, že článek o výběru kočárku začíná[číst více]
  • uvodni2 Tiffany & Co. odhalilo novou kampaň pro podzim 2016 oslavující legendární design a styl. Poprvé v historii značky se v kampani objevují celebrity – vybrané pro svůj talent, jedinečný styl a životní pohled. Slogan kampaně – Some Style is Legendary[číst více]
  • navrhari uvodni @oscardelarenta Krátce předtím, než samotný Oscar de la Renta zemřel, posvětil ve funkci kreativního ředitele Petera Coppinga. Ten se uvedl v roce 2015 nádhernou kolekcí hedvábných šatů, měkoučkými kožešinami a netradičním použitím tvídu. Ale Copping nejenže následoval odkaz velkého mistra a[číst více]

 



Social Photos


Wishlist