Bobo Mama: Jana LeBlanc
Poprvé jsem zatoužila po dítěti:
V pondělí dopoledne jednoho jarního dne roku 2016. Den poté jsem otěhotněla.
Být mámou pro mě znamená:
Dennodenní vděčnost a radost. Denně se ráno budím s vědomím, že jsem pro někoho opravdu důležitá a že mě potřebuje. To mě skoro dojímá.
Moje první reakce na pozitivní těhotenský test:
Rozklepaná kolena radostí i strachem, až jsem si musela sednout na záchodovou mísu. Pak jsem několikrát četla návod k těhotenskému testu, jestli jsem se nespletla a ten symbol skutečně znamená, co znamená.
V těhotenství jsem si „ujížděla“ na:
Máku. Sypala jsem si ho do pusy rovnou ze sklenice. K naprostému zděšení všech Američanů kolem.
Na porodu mě překvapilo:
Že bolí o hodně víc než maratonský finiš. Měla jsem mylný pocit, že to bude tak nějak nastejno.
Z porodu si pamatuji:
Nejvíc moment, kdy mě sestřičky převážely v křesle z porodního sálu na pokoj. Můj muž kráčel vedle mě, hrdě nesl Benjamínka, co byl na světě pár minut. Míjeli jsme na chodbě spoustu nemocničního personálu, všichni se na nás usmívali a říkali: „Congratulations! Je překrásný!“ A já jsem se vznášela blahem. Když mě dovezli na pokoj, Benjamínek spinkal vedle mě a já jsem snědla tři snídaně. Tak jsem byla vyčerpaná a takový jsem měla hlad!
Z porodu bych raději zapomněla:
Vůbec nic, jsem za tu zkušenost vděčná.
Partner u porodu – ano, či ne:
Pokud chce, pak jednoznačně ano!
Vidět syna poprvé bylo…:
Neuvěřitelné! Do teď někdy nemůžu uvěřit, že se mi to všechno nezdá, že je vážně můj, že jsem doopravdy zvládla porodit…
Když jsme si syna přivezli domů, nejvíc mě překvapilo…:
Pohled na moje prsa. Byla ohromná. A taky množství mléka. Mohla jsem se v něm koupat.
Jméno našeho syna jsme vybírali…:
Aby fungovalo v češtině i v angličtině. Aby ho každý uměl vyslovit. Jednoduše napsat bez toho, že by si to potřeboval třikrát ověřit. Aby ho nikdo nekomolil. Aby se dalo mile a netrapně zdrobňovat. Aby bylo v českém kalendáři a Beník mohl slavit svátek, protože v USA ho nemají. Aby mělo něco z rodinné historie. Benjamin bylo druhé jméno manželova dědečka.
Kdybych měla dát jen jednu jedinou radu ohledně šestinedělí, pak by to bylo:
Klid, nic moc nedělat, nikam nespěchat. Hodně se mazlit. A věřit tomu, co říkají ostatní: že za pár dní se všechno zaběhne a bude to ještě lepší.
Jaký je rozdíl mezi Janou, co neměla děti a Janou, co je má:
Vždycky jsem měla ráda život, ale teď ho miluju ještě víc. Jsem šťastnější. A rozhodně lepší kuchařka.
Jaká jsem máma:
Akční. A každý den vděčná.
Na mateřství mě překvapilo:
Prvních pár týdnů mi chvilku trvalo, než jsem si zajela nový mateřský život. Ale protože Ben byl extrémně hodné a bezproblémové miminko, pořád jsem zvládala spoustu věcí. Trochu jsem pracovala, běhala, vyvařovala a moje ego hýkalo blahem, jak jsem dobrá. Vůbec jsem nechápala, co všechny ty mámy mají, když miminko většinu času prospí a přes den se jen tak nosí, mazlí a chechtá. Jenže pak Ben přestal v noci spát. Naučil se lézt. Chodit okolo nábytku. Vyházet všechny knihy z knihovny do pěti vteřin. Stáhnout si ponožky, čepici a svléknout bundu za jednu vteřinu. Teď vůbec nechápu, jak to dělají třeba mámy dvojčat.
Jakou nejlepší radu o výchově dětí jsem dostala:
Myslím, že jednu z největších chyb, kterou člověk dělá, je, že když otěhotní, téměř okamžitě si říká: ať UŽ je tady s náma, ať UŽ je za náma šestinedělí, ať UŽ se konečně usměje, ať UŽ leze, sedí, chodí, mluví, ať UŽ je bez plín. Člověk je samá UŽ a vůbec mu nedochází, že tím vlastně spěchá na konec. Takže ta rada – nespěchej.
V čem je Ben po mně:
Ben je stejně aktivní miminko jako já, když jsem byla malá. A taky se mi zdá, že miluje cestování jako já – má za sebou už dva lety přes oceán, jezdí autem, metrem, vlakem, lodí, lanovkou a užívá si to.
V čem je Ben po partnerovi:
Když ho něco zaujme, dlouze to pozoruje a prozkoumává – po Brianovi.
Nejlepší tip na hledání chůvy je…:
Nemáme chůvu, jen občasnou výpomoc. Je to kamarádka kamarádky, proto jí důvěřuju. Jinak nevím, jestli bych kromě babičky Beníka někomu svěřila.
Nejoblíbenější místo, kam zajít s dítětem na oběd:
Le Pain Quotidien.
Oblíbená dětská hračka:
Beníkova: všechno, co nejsou hračky, poslední týden hlavně brýle babičky a dědy. Moje: všechny knížky české i anglické. Některé jsou vážně nádherné a já jsem si toho nikdy nevšimla.
Oblíbená dětská kosmetika:
Sudokrém. Babo Botanicals. A modrá Indulona.
Oblíbená dětská dekorace:
Vybíral tatínek. Takže vesmír. Planety. Slunce. Měsíc. Hvězdy. A dokonce kosmická loď a malý robot. Líbí se mi to.
Mateřství a kariéra:
Mám dítě, protože jsem ho chtěla. Stejně jako chci být v něčem dobrá, dělat, co mě baví a zároveň mít doma pohodu. Naštěstí Benjamín je bezproblémové miminko, takže jakž takž zvládám obojí. Jsem na mateřské i trošku pracuju. Pokud by to nefungovalo a musela bych se práce vzdát, udělala bych to bez váhání.
Můj způsob, jak si dobít baterky:
Běh. Knížka. Cappuccino.
Další dítě – ano, či ne:
Určitě ano! Já bych chtěla i dvě!
@janaleblanc.cz
JASANOVSKÁ
zakladatelka Bobovibe
Zdroje: archiv, instagram
Vydáno: 29.12.2017 | Všechny články autora
Může se vám také líbit:
-
Umění v Šenově
Venkovní křišťálová expozice Nekonečná cesta společnosti Preciosa Lighting u Informačního centra Panská skála rozjasní den všem milovníkům českého skla a designu. Slavnostní rozsvícení proběhlo v sobotu 26. června od 21:00 na parkovišti u Panské skály v Kamenickém Šenově. Preciosa Lighting zároveň v rámci[číst více]
-
TOP 10 kosmetických dárků s vtipem
Nalezla jsem pro vás takové kosmetické dárky, které zaujmou, jsou vtipné, sofistikované nebo mají něco, co váš obdarovaný ještě neviděl a nezkusil, čím jednoduše překvapíte. Kosmetický dárek potěší každou ženu, jsou tu ale i takové kousky, z kterých budou dokonce nadšené![číst více]
-
Výjevy ze života matek a Bet Orten
Snímky fotografky Bet Orten s názvem Dovima the Lazy Dress aneb žárové výjevy ze života matek působí jako momentky z natáčení filmu. Nejen díky zajímavému obsazení, ale i díky jejich spiritu. A nás jakožto matky věnující se rodičovským tématům i zde na blogu samozřejmě okamžitě[číst více]
