By Lucie Janotova & Eva Jasanovska

BoBo reportáž: K čemu původně sloužily některé Louis Vuitton kabelky?

Naše BoBo přispěvatelka, známá novinářka Kateřina Farná, navštívila pařížskou retrospektivní výstavu. Ještě pár dní ji stihnete i vy!

Kateřina Farná, novinářka
LV vystava

 

Když se v roce 1900 v nově postaveném pařížském Velkém paláci roztočil na světové přehlídce kolotoč, který ukázal nejinovativnější typy zavazadel a tašek, vzbudil tím syn zakladatele proslulé francouzské značky LOUIS VUITTON obrovský rozruch. Právě teď, o 115 let později, vzdává hold fenoménu cestování i svému řemeslu retrospektivní výstavou na stejném místě, v pařížském Velkém paláci. Expozice s názvem Volez, Voguez, Voyagez – Louis Vuitton je přístupná ještě do 21. února. Vstup je zdarma.

Kurátoři se ponořili do firemních a rodinných archívů a ukazují, jak šla historie značky ruku v ruce s rozvíjejícími se možnostmi cestování a odvahou dobrodruhů. Každý střih, šev a šroubek je i dnes dílem pečlivé ruční práce. „Naše výroba představuje nejen udržování tradice, letitého know-how, ale také neustálou inovaci,“ říká Patrick-Louis Vuitton, reprezentant páté generace, mající v podniku na starosti speciální zakázky. A právě ty patří k nejpozoruhodnější části výroby v historické továrně v Asnières.

Mistři svého řemesla dokážou do kufříku s ikonickým monogramem „zabalit“ takřka cokoli: od dirigentských taktovek a bicích, přes cylindry, křesílka až po krabičku na dětský mléčný zub. Jména proslulých kupců firma na odiv nedává. Známí jsou hlavně ti, jejichž zavazadla skončila v muzeu. Například Cary Grant, Mary Pickfordová či Marlene Dietrichová; ví se také o zakázkách pro Coco Chanel, Christiana Diora, Huberta Givenchyho a později třeba Jeana Paula Gaultiera.

Archív LV pamatuje i neopakovatelné objednávky: například na přání klienta nechal Patrick-Louis Vuitton vyrobit celou výbavu ze sloní kůže, jehož zákazník osobně skolil. Další raritou se stal kufr pro tisíc kubánských doutníků pro jednoho Američana. Dalšímu muži, původem z Itálie, zase vyráběli zvláštní kufr na 72 košil.

Fascinující zůstávají zavazadla a úhledné cestovní botníky pro herečky a operní divy. Zejména pak jejich toaletní kufry jsou tak do detailů promyšlené, že perleťové kartáče na vlasy opatřené tím nejvzácnějším chlupem visí pár milimetrů nad hranou kufru, aby se nepoškodily při vysouvání.

V pařížských sálech navíc překvapivě zjistíte, že třeba taška Noe (1932) – v současnosti absolutní módní klasika – původně sloužila jako vak do automobilu na bezpečnou přepravu lahví šampaňského. S nástupem zaoceánských plaveb na scénu vstoupil vak Steamer (Parník, 1901), jehož úkolem bylo uchovávat před zraky zvědavců špinavé ponožky gentlemanů a spodničky urozených dam. Dnes se touto taškou její nositelé naopak náležitě chlubí.

Výjimečně propracované byly cestovní kanceláře a knihovny. Monogramem LV svou kufrovou pracovnu nechal roku 1927 opatřit americký spisovatel a novinář Ernest Hemingway. Kufr s tajnými zásuvkami, speciálním stolečkem na psací stroj a zářivým oranžovo-žlutým interiérem byl svědkem zapisování jeho poznámek o tom, jak viděl, dýchal a prožíval „svou“ Paříž, aby z nich nakonec vzniklo mistrovské, po jeho smrti vydané dílo Pohyblivý svátek.

Zakladatel značky se narodil 4. srpna 1821 do malé dělnické osady Anchay na východě Francie. Jako dospívající hoch začal být z provinčního života otrávený, navíc nenašel společnou řeč se svou přísnou nevlastní matkou. Odešel proto ze zalesněné Jury a zamířil si to rovnou do velké Paříže. Tam se v roce 1837 stal učněm vyhlášeného výrobce zakázkových zavazadel Romaina Maréchala. Během několika let si získal reputaci jako jeden z nejlepších ve městě. A jak jméno Louise Vuittona rostlo, získával čím dál prestižnější zakázky: v roce 1853 se vyšvihl na osobního výrobce a baliče císařovny Francie a manželky Napoleona Bonaparte, Evženie z Montijo. Tím si otevřel dveře do světa nové elity a královské klientely.

V roce 1854 se oženil se 17letou Clemence-Emilie, krátce nato – ve svých 33 letech – se naplno rozhořelo jeho podnikatelské srdce. V Paříži si kousek od opery otevřel vlastní dílnu. Brzy začal prvotřídní malle, jak se francouzsky těmto kufrům říká, místo z kůže vytvářet ze speciálního, velmi odolného šedého plátna Trianon, nepropouštějícího vodu. A vymyslel ještě jeden klíčový zlepšovák, jenž usnadnil skládání zavazadel na sebe. Vypouklé víko jednoduše zploštěl. O tři roky později už byla na světě cestovní šatní skříň, hlavně u paniček cestujících zaoceánskými parníky mající značný ohlas.

Netrvalo dlouho a specialista na balení módy i výrobce „nejlehčích kabelek“ se začal ve své pařížské centrále cítit stísněně. Přestěhoval se proto do nových dílen v Asnières. Své rozhodnutí pečlivě promyslel, protože díky své poloze u řeky Seiny bylo možné do Asnières snadno dovážet po řece topolové dřevo na výrobu kufrů (v začátcích také koketoval s bukovým, růžovým nebo kafrovým dřevem).

Zbytek příběhu už píšou jeho syn Georges a další generace. V roce 1888 přišel Georges-Louis Vuitton s ikonickým šachovnicovým vzorem Damier. O osm let později vytvořil na otcovu počest logo LV se stylizovanými diamanty, kruhy a květinami. Vznikl tak charakteristický vzor Monogram. Měl chránit firmu před padělky, neboť už na konci 19. století se potýkala s poměrně rozsáhlým kopírováním svých výrobků. Opak se ale stal pravdou a výrobky značky Louis Vuitton patří stále k nejpadělanějším na světě.

 

LV vystava

LV vystava

LV vystava

LV vystava

KATEŘINA
FARNÁ

novinářka
Zdroje: archiv KF

Vydáno: 16.2.2016 | Všechny články autora



Může se vám také líbit:

  • Klasická francouzská čtvrť Na Kampě. To je festival francouzských trhů ve dnech 10. – 14. července. Na své si přijdou milovníci výtečného jídla, hudby i pravé francouzské atmosféry. Můžete se těšit na vybrané lahůdky, výtečná vína, skvělý hudební program a taky řadu novinek.[číst více]
  • Tiffany & Co. přináší novinky z kolekce City HardWear, která v sobě nese styl města New York a energii z jeho ulic. Inspirací pro název i design je industriální duše města, ve kterém moderní rebelové kombinují vysokou módu a street style,[číst více]
  • Na to nemít energii asi nemusíte mít úplně dvě děti za sebou. Nicméně si jistě dovedete představit, že to je velký záhul a že na to nemít energii mám svaté právo. Zná to každý a každý někdy potřebuje vzpruhu. Vyzkoušela[číst více]

 



Wishlist