BoBo MaMa: Tereza Bruthansová

Dětský Festival Mini vám nemusíme představovat. Jsme hrdé na to, že jsme jeho ambasadorkami. A víte, kdo stojí za touto stylovou a kreativní přehlídkou? Tereza Bruthansová, historička umění a designu, kurátorka výstav. Založila a řídí akci, jejíž šestá edice se uskuteční 7. – 8. prosince v OD Kotva. Tereza je maminkou 5 leté Julinky. A mě nezbývá než dodat, že před Terezou smekáme, s jakou upřímností s námi sdílí její komplikované těhotenství a porod! 

„Na sociálních sítích neodhaluji tvář Julinky, nechci narušit její soukromí, pokud se jednou, až bude velká, bude chtít zviditelnit na sociálních sítích, bude to její rozhodnutí.“ 

Poprvé jsem zatoužila po dítěti:

V 29 letech, byl to neskutečně intenzivní, nádherný všepohlcující pocit. To jsem ovšem ještě netušila, že se jeho naplnění dočkám až po čtyřicítce.

Být mámou pro mě znamená:

Nekonečnou lásku, jejíž síla mě někdy až děsí. Obrovskou zodpovědnost a trpělivost. Obdiv a pokoru k přírodě, jak to vše vymyslela. Každodenní údiv nad tím, co tak malé stvoření dokáže. A návrat do světa dětství, na který bohužel v dospělosti většinou zapomínáme.

Moje první reakce na pozitivní těhotenský test:

Testů jsem si během několikaletého boje o otěhotnění udělala nespočet, některé s pozitivním, mnoho s negativním výsledkem. Test po několikátém IVF, v které jsem vkládala poslední naděje, byl jasně pozitivní a já byla štěstím bez sebe a zároveň od té chvíle i strachem bez sebe.

V těhotenství jsem si „ujížděla“ na:

Odpoledním spánku, v noci jsem totiž nemohla spát.

Na porodu mě překvapilo:

Byl to komplikovaný císař. Souhlasila jsem s epidurálem, abych mohla komunikovat s porodníkem a vidět, zda je dcera v pořádku, ale překvapilo mě, co vše jsem cítila a jak to bylo nepříjemné.

Z porodu si pamatuji:

Každou vteřinu. Hlavně to, jak místo pláče dcera mňoukala, když ji rozdýchávali. Dodnes se mi o tom zdá.

Z porodu bych raději zapomněla:

Na proříznutí močového měchýře, což byla děsná poporodní komplikace. Ale hlavně bych ráda zapomněla na vše, co porodu předcházelo, dlouhé měsíce strachu a stresu.

Partner u porodu – ano, či ne:

Pokud bych partnera měla a on by souhlasil, ráda bych ho tam měla.

Vidět dceru poprvé bylo…:

Především velká úleva, že jsme to spolu dokázaly, že bude v pořádku, i když je nedonošená.

Když jsem si dceru přivezla domů, nejvíc mě překvapilo…:

Jak je malinká a jak je dokonalá. Teprve doma jsem ji mohla mít u sebe. To propojení je neuvěřitelné.

Jméno dítěte jsem vybírala:

Tak nějak ke mně přiletělo a zalíbilo se mi. Líbí se mi, že má i hezkou zdrobnělinu a hodí se k mému příjmení.

Kdybych měla dát jen jednu jedinou radu ohledně šestinedělí, pak by to bylo:

Nechte si od někoho navařit jídlo, zvláště silné vývary, a snažte se nestresovat se neustálým vážením miminka a radami ohledně kojení. I když my ženy jsme neskutečné hrdinky, je dobré, pokud můžete mít pomocnou ruku.

Jaký je rozdíl mezi Terezou, co neměla děti, a Terezou, co je má:

Vždy jsem byla workoholik, protože jsem měla a mám štěstí na práci, která mě baví. To se ne zcela změnilo, pracovat jsem nepřestala ani v porodnici ani po porodu. Ale prioritu mám nyní jasnou: jsem především máma. Po školce se dceři maximálně věnuji, stejně tak i o víkendech a prázdninách. Dříve jsem na maily odpovídala do minuty, i nyní se snažím, ale s tím rozdílem, že vím, že svět se nezboří, když odpovím druhý den.

Jaká jsem máma:

Doufám, že pro Julinku ta nejlepší. Rozhodně jsem nejšťastnější.

Na mateřství mě překvapilo:

Síla lásky.

Jakou nejlepší radu o výchově dětí jsem dostala:

Až budeš chtít vyskočit z okna, dej si sprchu.

V čem je mé dítě po mně:

Je kreativní. A bohužel je také perfekcionistka 🙂

Nejlepší tip na hledání chůvy je…:

Chůvu jsem neměla, dcerka chodila do skvělých soukromých jeslí a nyní do státní školky, kde máme štěstí na výborné učitelky.

Nejoblíbenější místo, kam zajít s dítětem na oběd:

Nejoblíbenější místo, kam zajít s dítětem na oběd: S dcerkou chodím do restaurací od miminka a často. Chová se tam úžasně vzorně, takže ani hrací koutek není potřeba. Ráda jí a užívá si to. Oblíbila si např. Grils v pražském Karlíně, kam jsme začaly chodit loni v zimě vždy po bruslení v Kasárnách. K dětem se tam chovají hezky a jídlo je skvělé, ale není to místo přímo pro děti. Fajn je pak zajít do Antonínova pekařství na loupák (nebo na polévku), tam mají i malý dětský koutek.

Oblíbená dětská hračka:

Houpací prkno od Utukutu. Stoupla si na něj, když jí ještě ani nebyly tři, a hned to rozjela, jak profík. Doslova jsem zírala. A když ho dostala k třetím narozeninám, během půl hodiny si sama spontánně přišla na to, co s ním vše může dělat. Dodnes ho denně používá, ať už ke cvičení, hraní nebo relaxaci. A venku má moc ráda koloběžku Micro.

Oblíbená dětská kosmetika:

Francouzská A-Derma, ideální nejen pro atopiky.

Oblíbená dětská dekorace:

Julinčiny obrázky. Velmi ráda kreslí a maluje. Některé rámujeme, jiné dcerka ráda přilepuje na zeď washi páskami a dělá si tak výstavy. A také nám skleněné dveře zdobí její obrázky, které maluje skvělými voskovkami Kitpas z concept storu NilaKids.

Oblíbená značka dětského oblečení:

Obě máme rády značku Julie, a to nejen kvůli jménu, ale pro styl a krásné přírodní materiály, a Shark in the Park pro skvělé pohodlné střihy a nápadité autorské potisky. Navíc obě autorky jsou sympatické maminky, které toho také zvládnou neskutečně moc.

Mateřství a kariéra:

To je oříšek pro každou pracující matku. Jsem šťastná maminka a zároveň mě baví pracovat. A vzhledem k tomu, že jsem samoživitelka, je to pro mě i nutnost. Obtížné je to vybalancovat a také se zdravotně nezhroutit. Jsem maximalistka a perfekcionistka, tak to mám ještě obtížnější. Ale prioritu mám jasnou. Podařilo se mi zařídit si práci tak, abych mohla rozhodovat o svém čase, to mi dost pomáhá.

Můj způsob, jak si dobít baterky:

Naložit se do vany a do absolutního ticha, to je pro mě balzám. Dobře se mi odreagovává i u knížky. A když jsem už hodně unavená a kvůli tomu i podrážděná, pomáhá mi pomazlit se s dcerkou. Cítím tu silnou energii, kterou si předáváme a to mě zklidní a nabije.

Další dítě – ano, či ne:

Další dítě mít nemohu. Je mi to líto kvůli Julince, protože vím, že by byla úžasná sestřička.

Může se vám také líbit:

• 

  8 hydratačních krémů, které na jaře nastartují pleť

  Známe to všichni… s dlouhým obdobím chladnějšího počasí se snadno mohou na vaší pleti objevovat šupinky suché kůže. Nepříjemné pnutí a zarudlá místa jsou pak už jen bonusem. Zní vám to povědomě? Pak nejspíš jako já nemáte rádi zimu 🙂 V této[číst více]

  ---

• 

  H&M představuje kolekci z udržitelných materiálů

    Jarní kolekce CONSCIOUS EXCLUSIVE 2019 je inspirovaná zázraky Země a její léčebnou silou, která je schopná psychicky i emočně spojovat lidi s přírodou. Inspirace minerály, krystaly a léčivými rostlinami je jasně přítomná ve vzorech, ale i barevném schématu. Inspirace[číst více]

  ---

• 

  Jsem, kým jsem

  Moc rády podpoříme jakýkoli charitativní projekt, který má hlavu a patu.. A jedním takovým je i ten fotografky Barbory Jelínkové Navrátilové a módní návrhářky Michaely Skuhravé. Ty oslovily řadu osobností a vytvořily módní trika. Každé pomáhá jinému fondu či nadaci.[číst více]

  ---